Popis
Via Etnea je hlavní ulice Catanie: tři kilometry v přímé linii od náměstí Piazza del Duomo na sever, směrem k Etně. Na prvním úseku je to barokní salon kostelů a šlechtických paláců, pak se mění v ulici nákupů a večerních procházek.
Dlažba je z lávového kamene z Etny. Úsek od Piazza del Duomo ke Quattro Canti je pěší; odtud až k Villa Bellini jezdí jen autobusy a taxíky.
Hned za Piazza del Duomo s Palazzo degli Elefanti, sídlem radnice, se otevírá Piazza dell'Università s univerzitním palácem a Palazzo San Giuliano. O kus dál stojí bazilika Collegiata, první z řady kostelů, které ulici provázejí až do čtvrti Borgo.
Na křižovatku Quattro Canti hledí Palazzo Gioeni a Palazzo San Demetrio. Severněji obklopují Piazza Stesicoro Palazzo del Toscano a Palazzo Tezzano; za budovou pošty je hlavní vchod do Villa Bellini.
V okolních ulicích je na sto podniků, od restaurací přes pivnice a puby po pizzerie: proto je Via Etnea plná lidí i v noci.
Ulice vznikla z trosek zemětřesení 11. ledna 1693, které Catanii srovnalo se zemí a zabilo asi dvě třetiny jejích obyvatel. Vévoda z Camastry, vyslaný řídit obnovu, vytyčil ulice v pravém úhlu od katedrály, jedné z mála budov, které zůstaly stát.
Zpočátku se jmenovala Via Duca di Uzeda, na počest místokrále, a měřila asi sedm set metrů: končila u brány Porta di Aci, dnešního náměstí Piazza Stesicoro. Pak se z ní stala Via Stesicorea a nakonec Via Etnea, protože míří přímo k sopce. Paláce podél ní navrhovali architekti jako Giovanni Battista Vaccarini a Francesco Battaglia.
Ve 20. století ulice překročila bulváry a dosáhla až k Piazza Cavour, kterému místní říkají Piazza Borgo. Stojí tam kašna Ceres z carrarského mramoru, kterou starší obyvatelé Catanie nazývají 'a tapallara, tedy bohyně Pallas. V letech 1915 až 1934 vedly podél ulice dokonce koleje tramvaje do Acireale.
Dlažba je z lávového kamene z Etny. Úsek od Piazza del Duomo ke Quattro Canti je pěší; odtud až k Villa Bellini jezdí jen autobusy a taxíky.
Hned za Piazza del Duomo s Palazzo degli Elefanti, sídlem radnice, se otevírá Piazza dell'Università s univerzitním palácem a Palazzo San Giuliano. O kus dál stojí bazilika Collegiata, první z řady kostelů, které ulici provázejí až do čtvrti Borgo.
Na křižovatku Quattro Canti hledí Palazzo Gioeni a Palazzo San Demetrio. Severněji obklopují Piazza Stesicoro Palazzo del Toscano a Palazzo Tezzano; za budovou pošty je hlavní vchod do Villa Bellini.
V okolních ulicích je na sto podniků, od restaurací přes pivnice a puby po pizzerie: proto je Via Etnea plná lidí i v noci.
Ulice vznikla z trosek zemětřesení 11. ledna 1693, které Catanii srovnalo se zemí a zabilo asi dvě třetiny jejích obyvatel. Vévoda z Camastry, vyslaný řídit obnovu, vytyčil ulice v pravém úhlu od katedrály, jedné z mála budov, které zůstaly stát.
Zpočátku se jmenovala Via Duca di Uzeda, na počest místokrále, a měřila asi sedm set metrů: končila u brány Porta di Aci, dnešního náměstí Piazza Stesicoro. Pak se z ní stala Via Stesicorea a nakonec Via Etnea, protože míří přímo k sopce. Paláce podél ní navrhovali architekti jako Giovanni Battista Vaccarini a Francesco Battaglia.
Ve 20. století ulice překročila bulváry a dosáhla až k Piazza Cavour, kterému místní říkají Piazza Borgo. Stojí tam kašna Ceres z carrarského mramoru, kterou starší obyvatelé Catanie nazývají 'a tapallara, tedy bohyně Pallas. V letech 1915 až 1934 vedly podél ulice dokonce koleje tramvaje do Acireale.