Popis
Římský amfiteátr v Catanii je největší na Sicílii: jeho arkády z černého lávového kamene a červených cihel vystupují na náměstí Piazza Stesicoro v samém centru, pod úrovní náměstí. To, co je vidět, je zhruba desetina stavby; zbytek je dosud pohřben pod domy.
Postaven byl pravděpodobně ve 2. století, mezi vládou císařů Hadriána a Antonina Pia, na severním okraji antického města, a možná rozšířen v následujícím století. Patřil do stejné rodiny velkých staveb jako Koloseum a Aréna ve Veroně.
Aréna měřila asi 70 na 50 metrů, celá stavba 125 na 105 metrů. Pojala 15 000 sedících diváků a skoro dvojnásobek, když se přidala dřevěná lešení s místy k stání.
Z náměstí jsou vidět oblouky vnější galerie a směrem k aréně úsek hlediště oddělený od pódia, kdysi obloženého mramorem. Zaujme kontrast mezi velmi tmavým lávovým kamenem zdí a červení cihlových oblouků.
U vchodu rámují železnou bránu mramorové sloupy a iónské hlavice nalezené při vykopávkách, s architrávem nesoucím nápis AMPHITHEATRVM INSIGNE. Po stranách připomínají dvě desky Řeky Charónda a Stésichora, kteří jsou podle tradice pohřbeni nedaleko.
Pod nimi se otevírá vnitřní chodba spodního patra, odkrytá vykopávkami na začátku 20. století. Z uličky Vico Anfiteatro je vidět výška stavby až po část třetího patra.
Po staletí sloužil amfiteátr jako lom. V 5. století dovolil ostrogótský král Theodorich obyvatelům Catanie brát z něj kámen; podle některých odtud pocházejí i některé sloupy katedrály.
V 18. století byl tak zasypaný, že někteří zahraniční cestovatelé popírali jeho existenci. Kníže z Biscari je chtěl vyvrátit, vykopávky zaplatil z vlastní kapsy a za dva roky odkryl celou chodbu a čtyři velké oblouky.
Podzemní chodby daly vzniknout nejrůznějším legendám, třeba o školní třídě, která do nich vešla na exkurzi a už nikdy nevyšla. Roku 1943 za bombardování sloužily jako protiletecký kryt.
Nenechte si ujít
• Arkády z lávového kamene a cihel.
• Vchod s nápisem AMPHITHEATRVM INSIGNE.
• Vnitřní chodbu.
• Pohled z uličky Vico Anfiteatro.
Víte, že…?
• Podle legendy se láva z roku 252 zastavila před amfiteátrem díky závoji svaté Agáty: výzkumy prokázaly, že do města nikdy nedorazila.
• Už v 16. století považoval historik Tommaso Fazello amfiteátr velikostí za druhý hned po Koloseu.
Postaven byl pravděpodobně ve 2. století, mezi vládou císařů Hadriána a Antonina Pia, na severním okraji antického města, a možná rozšířen v následujícím století. Patřil do stejné rodiny velkých staveb jako Koloseum a Aréna ve Veroně.
Aréna měřila asi 70 na 50 metrů, celá stavba 125 na 105 metrů. Pojala 15 000 sedících diváků a skoro dvojnásobek, když se přidala dřevěná lešení s místy k stání.
Z náměstí jsou vidět oblouky vnější galerie a směrem k aréně úsek hlediště oddělený od pódia, kdysi obloženého mramorem. Zaujme kontrast mezi velmi tmavým lávovým kamenem zdí a červení cihlových oblouků.
U vchodu rámují železnou bránu mramorové sloupy a iónské hlavice nalezené při vykopávkách, s architrávem nesoucím nápis AMPHITHEATRVM INSIGNE. Po stranách připomínají dvě desky Řeky Charónda a Stésichora, kteří jsou podle tradice pohřbeni nedaleko.
Pod nimi se otevírá vnitřní chodba spodního patra, odkrytá vykopávkami na začátku 20. století. Z uličky Vico Anfiteatro je vidět výška stavby až po část třetího patra.
Po staletí sloužil amfiteátr jako lom. V 5. století dovolil ostrogótský král Theodorich obyvatelům Catanie brát z něj kámen; podle některých odtud pocházejí i některé sloupy katedrály.
V 18. století byl tak zasypaný, že někteří zahraniční cestovatelé popírali jeho existenci. Kníže z Biscari je chtěl vyvrátit, vykopávky zaplatil z vlastní kapsy a za dva roky odkryl celou chodbu a čtyři velké oblouky.
Podzemní chodby daly vzniknout nejrůznějším legendám, třeba o školní třídě, která do nich vešla na exkurzi a už nikdy nevyšla. Roku 1943 za bombardování sloužily jako protiletecký kryt.
Nenechte si ujít
• Arkády z lávového kamene a cihel.
• Vchod s nápisem AMPHITHEATRVM INSIGNE.
• Vnitřní chodbu.
• Pohled z uličky Vico Anfiteatro.
Víte, že…?
• Podle legendy se láva z roku 252 zastavila před amfiteátrem díky závoji svaté Agáty: výzkumy prokázaly, že do města nikdy nedorazila.
• Už v 16. století považoval historik Tommaso Fazello amfiteátr velikostí za druhý hned po Koloseu.